Jiří Střítecký ovlivnil vzhled města  |  Napsali o nás  |  Média  |  ATELIER 8000

ATELIER 8000   Média   Napsali o nás   Jiří Střítecký ovlivnil vzhled města

Jiří Střítecký ovlivnil vzhled města

 
 

(Českobudějovický deník)

Smutná zpráva zasáhla 28. listopadu České Budějovice. Tehdy zemřel významný architekt Jiří Střítecký, který v krajském městě dlouhá léta pracoval a zásadně ovlivnil jeho podobu. Se svými kolegy z Ateliéru 8000 navrhl například podobu autobusového nádraží s obchodním centrem Mercury, moderní pavilon T na výstavišti nebo velín plavební komory v Českém Vrbném.

Jiřímu Stříteckému bylo 58 let. Jeho odchod silně zasáhl Martina Krupauera, spoluzakladatele Atelieru 8000. „Odešla půlka mého já. Byl to úžasný chlap, kamarád a vynikající člověk. Republika, region i Budějovice ztratily jednoho z nejlepších architektů,“ komentoval.

Martin Krupauer pracoval s Jiřím Stříteckým již od roku 1984. S nikým jiným by podle svých slov tak dlouho tvořit nemohl. „Základ naší úspěšné spolupráce byl asi v tom, že jsme každý úplně jiný a doplňovali jsme se. Do každé stavby jsme vkládali i náš život. Nebylo to o penězích, ale o principech architektury, což je dnes spíše vzácné,“ doplnil.

Dodnes na Jiřího Stříteckého vzpomíná architekt Jaromír Kročák. „Každý má v této pozemské dimenzi svůj čas. Někdo kratší, někdo zde pobývá déle. Někdo svým životem proplouvá jako ryba, někdo se prosmýkává jako polní myš, někdo proletí jako ohnivá kometa a zanechá po sobě výraznou nesplnitelnou stopu. To byl Jirka Střítecký. Jeho předčasně ukončený zdejší pobyt by svým rozsahem a intenzitou naplnil několik dalších životů. Při rozloučení s Jirkou v jeho pavilonu na výstavišti jsem si až zpětně plně uvědomil, kolik myšlenek tvůrčího zhmotněného nadšení a houževnaté práce spatřilo světlo světa během jeho působení v rozsahu daleko překračujícím hranice architektonické tvorby. Jirku jsem blíže poznal v čase před a po sametové revoluci, kdy jsem měl možnost s ním a ještě spolu s Martinem Krupauerem společně pracovat na zajímavých projektech. Oba byli vždy několik kroků před ostatními. Jak v tvůrčí činnosti, v managementu, schopnosti vedení týmu lidí, ve správném uchopení zakázky nebo vyhledávání a nacházení zajímavých akcí, tak v potřebném nadhledu a odstupu od běžných žabomyších problémů, v koncepčnosti tvorby a uceleného pohledu na svět. Bez nadsázky mohu říci, že byli a vlastně stále jsou pro mne inspirativním vzorem a ojedinělými invenčně tvůrčími architekty. Jirka bude hodně chybět. Opět se potvrdilo, koho má pánbůh rád, toho si vezme k sobě ještě zamlada…,“ napsal pro Deník.

Kladně hodnotí přínos Jiřího Stříteckého k architektuře Vladimír Musil, který se s ním profesně potkával 25 let. „Není moc lidí schopných invence, ale jeho bych k nim zařadil. Byl to nesmírně tvořivý člověk a to, co se dělalo v Atelieru 8000, bylo vždy o krok napřed před ostatními,“ podotkl. Kolegy si navíc podle svých slov vážil i proto, že vždy dodržel to, co slíbil.

Jiří Střítecký se narodil roku 1954 v Třebíči. V 80. letech ale s Martinem Krupauerem zakládal Atelier 8000 v Českých Budějovicích. Během let se pak podílel na celé řadě významných staveb ve městě. Na základě jeho návrhu vzniklo moderní nákupní centrum IGY i nezvyklé autobusové nádraží Mercury. Dále vytvořil podobu několika bytových domů či ještě v roce 2011 projekt velína plavební komory v Českém Vrbném. Mnoho zakázek měl Jiří Střítecký také v Praze.
Jednou z jeho posledních prací je pavilon T na českobudějovickém výstavišti. V něm viděl možnost, jak využít potenciál krajského města. „Objekt se bude moci srovnávat s halami brněnského výstaviště,“ řekl Jiří Střítecký při zahájení stavby.

http://ceskobudejovicky.denik.cz/

 
doc_0057pavilon_T_04velin_07igy_01at_smichovandel_01celnice02povodi_08